Jekor
Starší generace si možná v souvislosti s jekorem vybaví počátek 90. let, kdy v republice proběhla masivní vlna výprodeje koberců z některých obchodů v síti prodejen bytového textilu. Mezi nimi kraloval levný jekor, který se často využíval do chodeb, schodišť, společenských sálů a některých učeben. Lidé brali prodejny útokem a tak trochu to připomínalo současný „Black Friday“. Jekor však patří mezi méně kvalitní kobercové materiály a postupně jej vytlačuje zátěžový speciál.
Zátěžové koberce
Již samotný název napovídá, že jde o speciální materiál, jehož základ tvoří hrubší polyetylenová nebo polypropylenová vlákna, odolná vůči mechanickému zatížení. Jeho specifickou vlastností je snadná údržba a mnohaletý provoz i na frekventovaných místech, kde se lidé nepřezouvají. Desítky barevných dekorů z něj dělají oblíbený druh koberců s bohatým využitím v kancelářích, v prodejnách, ve fitness centrech, ale i v některých domácnostech na chodbách a schodech.
Barvy a vzory
To nejobtížnější není měření místnosti a přesný rozměr krytiny, nýbrž samotná volba barevného odstínu a vzorování. Celý vtip totiž spočívá v tom, že se vám jen stěží podaří porovnat interiér místnosti s obrázkem v e-shopu, anebo naopak fotku místnosti s reálným kobercem. Vždy se jedná o jakýsi kompromis, jehož řídící jednotkou je vaše intuice.
Podle statistických údajů některých prodejen lidé nejčastěji volí barvy velice střízlivé, které ladí s barvou nábytku, ovšem to nebývá příliš šťastnou volbou. Podlaha se pak slije s ostatním vybavením interiéru v jeden celek a působí sterilně. Ideální je poradit se s bytovým architektem nebo s někým, kdo má v tomto směru zkušenosti, a zkusit vzájemně kombinovat barevné odstíny. Zajímavě vynikne např. bukový nebo borový masiv dřeva s výrazně modrou barvou koberce, k tmavému nábytku naopak koberec světlý krémový nebo žlutý či žluto oranžový.
