Když se podíváte na žebříčky nejsilnějších světových ekonomik světa v posledních letech, možná Vás překvapí, jak neslavně si některé dříve ekonomické mocnosti světa neslavně vedou. Asi nikoho nepřekvapí, že mezi současné ekonomické mocnosti patří Čína, nicméně hned v závěsu za Čínou nalezneme například Indii, velmi silnou ekonomiku (7. místo v celosvětovém žebříčku) má například Brazílie. Toto vše je rozhodně podnět k zajímavým diskuzí jak pro laickou veřejnost, tak pro odborníky z řad ekonomů a sociologů.
Nejsilnější není vše
Například Brazílie a Indie rozhodně nepatří mezi země, kde by se lidé mohli honosit vysokou životní úrovní, přesto patří mezi nejsilnější ekonomiky světa. Z toho vyplývají například dvě skutečnosti.
1. Ekonomický potenciál a vysoká životní úroveň rozhodně nemusí jít ruku v ruce. Pokud se podíváme na žebříčky zemí s nejvyšší životní úrovní, prvenství rozhodně nebudou mít ty, které mají zároveň nejsilnější ekonomiky. Pokud posuzujeme životní úroveň států, ekonomika státu a jeho hrubý domácí produkt představuje jen jeden i když velmi významný ukazatel.
Jedna věc je totiž HDP tedy hrubý domácí produkt a druhá HDI, což je termín trochu méně známý a představuje index lidského rozvoje. Z dlouhodobého hlediska lze ovšem předpokládat, že v následujících letech by v zemích, kde je silná ekonomika, ale slabá životní úroveň, mohlo dojít k výraznému zvýšení životní úrovně.
2. Chudoba může velmi silně stimulovat rozvoj ekonomie za předpokladu, že například v zemi se nachází významné nerostné bohatství, nebo dojde k nečekanému rozmachu průmyslové výroby. Například v Brazílii je významné nerostné bohatství, životní úroveň proti tomu nízká, obyvatelstvo poměrně mladé.
To vše má pro rozvoj ekonomie velmi významný vliv. Být na dně skutečně může představovat významný odrazový můstek nejen v životě jednotlivce, ale také pro start ekonomie.
